Kopidlno - Oficiální web

* 11. 9. 1876 v Kopidlně – † 11. 8. 1902 v Jičíně

Z kopidlenských rodáků, kteří se významně projevili na českém hudebním poli, se ve světě hudby vedle Františka Hilmara a Františka Aloise Vacka proslavil také Bedřich Křídlo. Přestože jho život trval „máchovských“ 26 let, stal se výrazným českým klavírním virtuosem přelomu 19. a 20. století. Prosadil se rovněž jako mladý hudební skladatel, jemuž byla předpovídána velmi úspěšná hudební kariéra.

Bedřich Křídlo se narodil v Kopidlně, v rodině řídícího učitele Josefa Křídla. Již od mládí však trpěl Bedřich zdravotními potížemi, údajně (po matce) plicní tuberkulózou. V Kopidlně navštěvoval Bedřich obecnou školu, poté občanskou školu chlapeckou v Nové Pace. Otec Bedřichovi vštěpoval lásku k hudbě a již od dětství se u chlapce projevovaly velké hudební vlohy. Proto se rozvoji Bedřichova talentu začal věnovat novopacký hudební skladatel František Hartl. Po roce 1890 se Křídlovi přestěhovali do Jičína a dalším Bedřichovým učitelem v oblasti klavírní hudby se stal ředitel jičínského kůru František Jirásek. Nadaný Křídlo byl pak přijat ke studiu varhanické školy při pražské konzervatoři a po jejím absolvování vstoupil i na konzervatoř. Zde studoval u profesorů Josefa Jiránka, Karla Knittla a Karla Steckra. První hudební skladby pak věnoval mladý Bedřich svému učiteli Hartlovi, jehož si velmi oblíbil. Konzervatoř ukončil Křídlo roku 1894 vynikající skladbou „Příchod vesny“. (Tuto skladbu pak hrál také spolek Zvonař v Drahorazi u Kopidlna dne 21. 8. 1910).

Roku 1894 zahájil nadaný Křídlo řadu svých koncertů, hudebních večerů a akademií, v nichž účinkoval jako klavírista a vedle skladeb významných skladatelů jako byl např. B. Smetana, A. Dvořák, F. Chopin, F. Liszt, aj.,  interpretoval  i své vlastní skladby. Mnohokrát vystoupil např. v Praze, několikrát v Jičíně a okolí, v Hradci Králové, Vídni, Kišiněvě (tehdy v carském Rusku).

Umělec z Kopidlna vystupoval roku 1899 v pražském Klubu mladých, jenž vznikl pro podporu a pomoc mladým umělcům. Se svými českými tanci pro klavír „Polka“ a „Furiant“ zde Křídlo zaznamenal obrovský úspěch.

Křídlovo snažení začalo v této době směřovat k přípravě na účast v tzv. Rubinsteinově hudební soutěži. Americký klavírista (polského původu) Artur Rubinstein věnoval petrohradské konzervatoři, jež soutěž vypisovala, částku 25.000 rublů. Každý pátý rok měl být odměněn jeden vítězný klavírní virtuos  a  jeden  skladatel  částkou   5.000  franků.  Soutěž  byla určena pro muže do šestadvaceti let a střídavě  se  měla  konat  v  Petrohradě,  Berlíně,  Vídni  a  Paříži. Roku 1900 se tedy konala soutěž ve Vídni.  Ačkoliv  zde  Bedřich Křídlo nedosáhl na první cenu, zaznamenal zde přesto velký úspěch. Na základě  jeho  výkonů  v  klavírní  hře  předepsaných  skladeb  mu  bylo  nabídnuto  místo učitele na carské konzervatoři v Kišiněvě. Křídlo této příležitosti s radostí využil a od kišiněvského klimatu si sliboval také zlepšení svého zdravotního stavu. Záhy však musel nastoupit výkon vojenské služby. Vojenský výcvik však fyzicky nevydržel a jeho plicní choroba se v této době velmi zhoršila. Nakonec přijal Křídlo s úlevou rozhodnutí úřadů, že je vojenské služby zproštěn a mohl se dále věnovat svému hudebnímu působení v Kišiněvě.

V létě 1901 strávil prázdniny v Jičíně a koncertoval v Lázních Bělohrad na akademii ústřední matice školské. Křídlův poslední velký koncert zazněl 29. 12. 1901 v Kišiněvě, na němž zahrál umělec řadu velmi obtížných klavírních skladeb. V této době se mu také dostalo ocenění České akademie věd, která Křídlovi udělila III. cenu v hudebním oboru za jeho skladby.

V květnu 1902 navštívil Bedřich Křídlo své rodiče v Jičíně, již velmi nemocný postupující tuberkulózou. Zemřel pak 11. 8. 1902 v náruči zoufalých rodičů a pohřben byl na jičínském hřbitově.

Za svůj krátký život vystoupil Bedřich Křídlo přibližně na devětatřiceti koncertech a složil přibližně 24 hudebních  děl,  z  nichž  můžeme  jmenovat  např. již zmíněná díla „Polka“ a „Furiant“; dále „Lístky do památníku“, „Fantazie z Prodané nevěsty pro dva klavíry“, „Modlitba na Řípu“ (na slova Jaroslava Vrchlického); „Mých písní peruť“ (na slova německého básníka Heinricha Heina) aj.

Kopidlenský rodák Bedřich Křídlo si za své dílo dodnes zaslouží náš velký obdiv a uznání.