Kopidlno - Oficiální web

Kolem  zámku  se  rozkládá  ve  směru  jihovýchodním  rozsáhlý  přírodně  krajinářský  park o  rozloze  7,68 ha,  jehož  současná  podoba  pochází z radikální úpravy zahájené na konci 19. století z iniciativy hraběte Ervína Šlika. Plány pro rekonstrukci vypracoval František Thomayer. V roce 1564 byla přehrazena bažina a vytvořen zdejší rybník o rozloze 12 ha. Park vhodně využívá mírně zvlněného terénu a uplatňují se zde široké travnaté průhledy na přilehlý rybník. Na východním okraji parku se nachází pravděpodobně uměle navršená kruhová vyhlídka na rybník. V zadních partiích přechází park v bažantnici a oboru. Parková úprava využívá prvků drobné architektury. V rámci úpravy parku byl v jeho areálu vybudován rovněž palmový skleník, postavený podle vzoru Schönbrunského palmového skleníku. Dále byla postavena fíkovna a oranžérie. V parku byly ponechány některé vzrostlé stromy, hlavně duby, jilmy a babyky. Bylo vysázeno i mnoho stromů nových. Park patří k dendrologicky nejbohatším (41 taxonů jehličnatých a 129 taxonů listnatých dřevin) a k nejlépe udržovaným objektům na okrese. Mezi nejzajímavější dřeviny patří např. metasekvoje čínská, tisovec dvouřadý, javor okrouhlolistý, křídlatec trojlistý, dub velkoplodý. V současnosti je park spolu se vzácnými dřevinami, které se zde nacházejí v péči studentů a učitelů Střední zahradnické školy, která zámku sídlí od roku 1948.

V zámeckém parku se nachází bazén s fontánou. Bazén vznikl jako součást úpravy zámeckého parku na konci 19. století. Je dvanáctilaločného půdorysu, asi jeden metr hluboký, o průměru asi 5,5 m, zděný z cihel a modelovaný v maltě a betonu. Uprostřed bazénu je šestiboká hranolová podstava, na níž se na trojboké podnoži a štíhlé noze nachází mísa (průměr asi 1,5 m) z litiny, zdobená volutovými a rostlinnými motivy. Z litinové mísy dříve stékala voda do bazénu pod ní.

Součástí parku je také dekorativní sloup. Sloup je vyrobený z pískovce a pochází asi z první poloviny 19. století a je vysoký asi 230 cm. Rozměry podstavy jsou 80 x 80 cm a její výška je asi 80 cm. Podstavec má bohatě profilovanou patku a ukončující římsu. Tři stěny podstavce mají mělkou vpadlinu půlkruhového tvaru, v níž je umístěn reliéf okřídlené andílčí hlavičky. Na podstavci je mohutný sloup s nevýraznou patkou a krychlovou hlavicí, vyvrcholenou profilovaným  abakusem.  Stěny  krychlové  hlavice  jsou  půlkruhové,  s  vykrojenou hranou a vpadlinou  stejného  tvaru,  v níž  je  umístěn  plastický  reliéf  okřídlené andílčí hlavičky. Ve spodní části hlavice je akantový motiv.

Na břehu rybníka, východně od zámku se nachází zámecká kašna. Kašna pocházející z první poloviny 19. století je vyrobena z pískovce (výška asi 120 cm, půdorys asi 250 x 200 cm) a je sestavena z dílků spojovaných čepy. Má obdélný tvar s okosenými rohy. V okoseních jsou převýšené půlkruhově zakončené niky, na jedné z delších stěn je slepá arkatura se dvěma sloupky klínových žeber, tvořících nahoře dvojice půlkruhových obloučků.

Východně od zámku u rybníka je umístěn další sloup, tentokrát ze starohradské kašny. Pískovcový, asi 140 cm vysoký sloup, pochází z poslední čtvrtiny 16. století. Na čtyřboké nízké podstavě s listy zdobenými náběhy ke kruhové objímce je umístěn sloup s výraznou entazí a reliéfy dvou erbů – Jiřího Pruskovského z Pruskova a jeho manželky Uršuly z Lobkovic. Sloup je snad součástí renesanční kašny ze zámku Staré Hrady. Do Kopidlna byl pravděpodobně přemístěn v době úprav zámeckého parku, neboť Staré Hrady byly v daném období stejně jako Kopidlno součástí fideikomisního šlikovského panství.

V ose průčelí palmového skleníku se nachází sloup (dříve s vázou). Pískovcový sloup z první poloviny 19. století má celkovou výšku asi 220 cm. Na nízké hranolové podstavě je umístěn sloup s profilovanou patkou, kanelovaným dříkem a nevýraznou hlavicí. Na této hlavici bývala umístěna bachratá váza kruhového průřezu, jejích dolní okraj byl zdoben vejcovcem, tělo kanelurou a horní okraj plastickým ornamentem.

Ohrazení parku bylo na straně u náměstí vybudováno v druhé polovině 19. století v souvislosti se změnou hranic parku. Pilíře a podezdívka jsou z hladce opracovaných pískovcových kvádrů s římsovými hlavicemi. U pilířové brány jsou hranolové patky s horní seříznutou hranou a patníky v podobě komolých kuželů. Mřížová pole a dvoukřídlá brána jsou převážně z ozdobných litinových kopí.

U hlavní brány zámku stojí pomník myslivce Tomáše Svobody, popraveného v Kopidlně dne 4. 6. 1728. byl pro svou víru prohlášen za kacíře, sťat a následně spálen. Před popravou byl vězněn na zámku v Kopidlně. U hostince při nádraží můžete ještě najít popravčí kámen.

V zámeckém parku se také nachází hrob tří sovětských partyzánů. Náhrobky byly v roce 1945 umístěny do zámeckého parku proti vstupu do zámku. Na podkladě sestaveném z obdélníkových desek jsou do půlkruhu sestaveny tři náhrobky ve tvaru obdélníkové desky, na nichž jsou nápisy. Nad těmito deskami je umístěn ve středu náhrobek, jehož podstavec je tvořen z obdélníkového soklu, na němž jsou na obou krajích umístěny dva taktéž obdélníkové podstavce. V jejich středu prochází napříč velká obdélníková deska, která je v levé části přerušena dvěma svislými sloupky o čtvercovém půdorysu, které o 1/3 své délky převyšují velkou obdélníkovou desku. Na pravé části velké obdélníkové desky je umístěn nápis PAMÁTCE PADLÝM HRDINŮM.