Kopidlno - Oficiální web

Budova tělocvičny – Sokolovna – byla vybudována ve třicátých letech 20. století podle návrhu Ing. arch. Čeňka Musila. Slavností otevření sokolovny se uskutečnilo v roce 1932.

Úsilí  o  vybudování  budovy, jež by sloužila ke sportovním účelům občanů Kopidlna a okolí, začalo  po  roce  1918  z iniciativy  kopidlenské  Tělovýchovné   jednoty   Sokol.   Důvody pro vybudování tohoto zařízení byly pochopitelné. Město mělo roku 1921 přibližně 2700 obyvatel, pokud připočítáme i okolní  obce,  týkaly  se  záležitosti  Kopidlna  kolem  12000 lidí.  Již   roku   1922   koupili   sokolové za účelem výstavby svého svatostánku pozemek o výměře 19 arů. Nejprve bylo za čelem stavby plánováno ustavení stavebního družstva, ale tento krok byl později zamítnut a členové spolku se přiklonili k tomu, aby se pozdější budova stala majetkem kopidlenského Sokola. Kromě snah o získání státních subvencí byly za účelem stavby konány různé akce a veřejné sbírky. Plány na stavbu kopidlenské sokolovny vypracoval nejprve architekt Krásný z Prahy. Protože se však tento projekt zdál spolku příliš drahý, byly plány na stavbu budovy předány jičínskému architektu Čeňku Musilovi k přepracování. Přesto však dosáhly plánované výdaje závratné částky přes 730.000 korun. Roku 1928 byl  k  původnímu pozemku přikoupen ještě pozemek o velikosti 16 arů a 9. září téhož  roku  došlo  ke  slavnostnímu  položení   základního  kamene  kopidlenské  sokolovny u příležitosti 10. výročí vzniku Československa. Tato událost byla provázena městskou slavností a karnevalem na náměstí.

Světová hospodářská krize, která vypukla roku 1929 a o rok později se začala projevovat i v tehdejším Československu však všechny kroky ohledně výstavby komplikovala a postupně polevoval zájem členů Sokola o dokončení plánovaného projektu. Přestože se realizace stavby zdála v době krize jako velmi riskantní krok, bylo nakonec rozhodnuto o jejím uskutečnění. Po nekonečných přípravách byla stavba zadána stavitelům Josefu Šmelhausovi a Františku Janatovi z Městce Králové. Organizátoři dbali na to, aby byl pořizován co nejlevnější materiál a  šetřilo  se  všude,  kde  to  jen  bylo  možné. Při stavbě pomáhali nejen členové spolku, ale i dělníci kopidlenského cukrovaru. Během stavby však docházelo ke změnám původních plánů, protože organizátoři stavby nechtěli nakonec i přes nedostatek financí omezit budoucí funkčnost a účelnost budované sokolovny. Proto docházelo k rušení některých úsporných opatření. Bylo např. rozhodnuto o vybudování ústředního topení.

Slavnostní   otevření   nové   sokolovny   se  stalo  velkolepou  akcí.  Proběhlo  v  pátek,  28. 10. 1932, u příležitosti 14. výročí vzniku státu a na oslavu 100. narozenin spoluzakladatele českého Sokola Miroslava Tyrše. V Kopidlně byl uspořádán obrovský průvod městem a při tomto slavnostním dni navštívil město ministr Bohumír Bradáč a starosta sokolské župy Čížkovy Josef Matějka (také starosta města Jičína a jičínského Sokola). Sokolové uskutečnili v tento den tělocvičnou akademii s ukázkami svých cvičení a sokolskou veselici. Prvorepublikové úsilí kopidlenské Tělovýchovné jednoty Sokol nám zanechalo nejen architektonicky zajímavou budovu, ale hlavně duchovní odkaz a poselství, že cílevědomá snaha vede k úspěchu a překoná i velké překážky.

Jedná se o funkcionalistickou stavbu obdélníkového tvaru, orientovanou delší stranou do ulice Tyršovy a s hlavním vchodem korespondujícím s rohem ulice Tomáše Svobody. Vstup tvoří rozšířený betonový chodník přecházející v obloukové šestistupňové schodiště se zasklenými dveřmi  do  vstupní  haly  se  schodištěm  na  balkon  a  vstupem na terasu. Z haly je přístup do hlavního sálu s jevištěm, v přísálí je nářaďovna. Jeviště je propojeno s kuchyní s výčepem, která slouží jako šatna při kulturních akcích.  V  suterénu  je  bývalý  byt  sokolníka,  kotelna, hygienické  zařízení,  sklad  uhlí  a  prostor  pod jevištěm (propadlo, orchestřiště, nápověda).  U balkonu  je  promítací  kabina  a  schůzová  místnost.  Budova  má  zadní vchod ze dvora od letního cvičiště a malý boční vchod z ulice Tyršovy. Vpravo od hlavního vchodu, nad obloukovým výběžkem druhého nadzemního podlaží se třemi členěnými okny, v prostoru střechy budovy, je mezi dvěma vlajkovými stožáry plastika sokola s rozpjatými křídly. V soklu obloženém pískovcem se nachází letopočet a datum slavnostního otevření sokolovny (28. 10. 1932).